Apisona

Jak nahrát zvuk úlu telefonem, aby se nahrávky daly porovnat

Stejné místo, 5–10 cm od česna, 45 sekund, kolem poledne a bez větru. Návod, jak nahrávat bzučení včelstva tak, aby šly nahrávky z různých týdnů srovnat.

Aby šly nahrávky úlu porovnat, musí vznikat pokaždé stejně: telefon na stejném místě (5–10 cm od česna mikrofonem k úlu, nebo vždy na víku), 30–60 sekund, ve podobnou denní dobu – ideálně mezi 12. a 16. hodinou – bez větru, deště a mluvení. Jedna nahrávka sama o sobě mnoho neřekne; smysl dává až řada nahrávek téhož úlu, ve které je vidět, co je pro něj „obvyklé“.

Co vlastně nahráváš

Včelstvo není jeden tón, ale směs zvuků. Podle souhrnu v řecké studii o včelstvech bez matky (Kanelis a kol., 2023) leží většina zvuků v úlu zhruba mezi 100 a 1000 Hz, s nejvýraznějšími složkami kolem 300, 410 a 500 Hz. Kmitání křídel dělnic se podle American Bee Journal uvádí v rozmezí 190–250 Hz. Přehled italských autorů (Terenzi a kol., 2020) připomíná, že dělnice nevydávají zvuky nad zhruba 500 Hz, zatímco matky ano – proto jsou tóny podobné tútání vyšší než běžné bzučení.

Zdroj Přibližné pásmo Co to znamená pro nahrávku
Bzučení včelstva 100–1000 Hz to hlavní, co chceš zachytit
Křídla dělnic 190–250 Hz silné hlavně u česna a při ventilaci
Tóny matek kolem 400–500 Hz krátké, úzké tóny, snadno je přebije hluk
Lidská řeč stovky Hz přímo v pásmu včel – nemluv během nahrávání
Vítr v mikrofonu hlavně nízká pásma zakryje část spektra, sekundy jsou k ničemu

1. Vyber místo a drž se ho

  • U česna: telefon položený 5–10 cm před česnem, mikrofonem (obvykle spodní hrana) k úlu. Neblokuj česno a nepokládej telefon tam, kde přistávají létavky.
  • Na víku: telefon na víku nad středem úlu. Méně ruchu z česna, víc vnitřku úlu.

Rozhodni se pro jedno místo pro každý úl. Pokud jednou nahráváš u česna a podruhé na víku, srovnáváš dva různé mikrofony, ne dva stavy včelstva.

2. Vyber čas

Zvuk úlu se během dne mění podle letové aktivity a teploty. Nejjednodušší je nahrávat kolem poledne a odpoledne, kdy je provoz u česna ustálený, a vždy ve podobnou hodinu. Pozor na zimu: z dlouhodobých pozorování popsaných na portálu CORDIS vyplývá, že čím je chladněji, tím je zimující chomáč tišší, a když slunce úl ohřeje, hlasitost stoupne. Zimní nahrávky proto porovnávej jen s nahrávkami z podobné teploty.

3. Odstraň hluk

  • Nemluv. Pokud musíš, mluv až po nahrávce.
  • Postav se tak, abys telefon chránil před větrem, ale česno nechal volné. Pomůže i víko nebo kus kartonu jako závětří.
  • Vyhni se chvílím, kdy kolem jede traktor nebo běží sekačka.
  • Bluetooth sluchátka mívají vlastní mikrofon; nahrávej mikrofonem telefonu.

4. Nahrávej 30–60 sekund

Kratší nahrávky jsou citlivé na náhodu (jedna moucha u mikrofonu), delší zbytečně zvyšují šanci na poryv větru. Pro porovnání stačí 45 sekund.

5. Zapiš okolnosti

Datum, čas, teplotu, počasí, snůšku, co se ten den v úlu dělo (prohlídka, krmení, oddělek). Bez toho za měsíc nebudeš vědět, proč jedna nahrávka vybočuje.

6. Vyřaď nahrávky z nestandardních podmínek

Pokud nahrávka vznikla v silném větru, hned po prohlídce nebo v úplně jinou hodinu, nepočítej ji do „obvyklého“ stavu úlu. Jinak si postupně posuneš srovnávací základ.

Jak nahrávky porovnávat

Ucho dobře rozezná „klidné“ a „rozrušené“ bzučení, ale špatně si pamatuje, jak úl zněl před třemi týdny. Proto se vyplatí převést nahrávku na spektrum – graf, který ukazuje, kolik energie je v jednotlivých frekvencích. Porovnáváš pak hlavně:

  • hlavní vrchol – na jaké frekvenci je bzučení nejsilnější a jestli se posunul;
  • rozložení energie mezi nízká a vyšší pásma;
  • krátké úzké tóny v oblasti kolem 300–550 Hz, které mohou připomínat tútání.

Přesně tak pracuje Apisona: spektrum 50–1000 Hz počítá přímo v telefonu, sekundy s větrem, řečí nebo motorem vynechá a teprve po třech podobných nahrávkách téhož úlu začne hodnotit „jako obvykle“ nebo „jinak než obvykle“. Nahrávku z nestandardních podmínek můžeš ze základu vyřadit.

Co nahrávka neřekne

Studie s mikrofony uvnitř úlu ukazují, že se zvuk včelstva mění například po ztrátě matky – v práci Kanelise a kolegů už hodinu po jejím odebrání. Telefon venku u česna ale slyší přes stěnu úlu a k tomu létavky a okolí. Je vhodný k tomu, abys poznal změnu oproti obvyklému stavu, ne k určení příčiny. „Jinak než obvykle“ může znamenat rojovou náladu, bezmatečnost, loupež, ale stejně tak silnou snůšku nebo chladnější den. Odpověď dá až prohlídka – jestli tam jsou vajíčka, otevřený plod a matečníky.

Kontrolní seznam

  • Stejné místo pro každý úl (česno, nebo víko)
  • 5–10 cm od česna, mikrofon k úlu
  • Podobná hodina, ideálně 12–16 h
  • Bez větru, deště, mluvení a motorů
  • 30–60 sekund
  • Zapsané okolnosti
  • Nestandardní nahrávky vyřazené ze srovnání

Až budeš mít nahrávky pohromadě s prohlídkami, hodí se i při zářijovém hlášení – jak na něj, popisuje článek Hlášení počtu včelstev ČMSCH.

Apisona

Nahrávka u česna, srovnání s dřívějšími nahrávkami téhož úlu a deník prohlídek na jedné časové ose.

Stáhnout v App Storu

Časté otázky

Jak dlouho nahrávat?

Pro porovnání stačí 30–60 sekund. Delší nahrávka nepřinese víc, pokud se mezitím změní vítr nebo přiletí víc včel; důležitější je, aby každá nahrávka vznikla stejně.

Je lepší nahrávat u česna, nebo na víku?

Obojí funguje, ale nemíchej to. U česna je víc slyšet létavky a okolí, na víku víc vnitřek úlu. Vyber si jedno místo pro daný úl a drž se ho.

Proč mi vadí vítr, když včely bzučí výš?

Vítr v mikrofonu vytváří silný šum v nízkých pásmech a přebije přesně tu oblast stovek hertzů, kde bzučí včelstvo. Proto se sekundy s větrem z porovnání vynechávají.

Zdroje

  1. Sounds of the Hive – Part 1 — American Bee Journal (2015-09-01)
  2. Decoding the Behavior of a Queenless Colony Using Sound Signals (Kanelis a kol., 2023) — Biology (MDPI), Europe PMC (2023-10-31)
  3. On the Importance of the Sound Emitted by Honey Bee Hives (Terenzi a kol., 2020) — Veterinary Sciences (MDPI), Europe PMC (2020-10-31)
  4. Acoustic control in the process of wintering – new facts — CORDIS, Evropská komise

Další články