Jak nahrát zvuk úlu telefonem, aby se nahrávky daly porovnat
Stejné místo, 5–10 cm od česna, 45 sekund, kolem poledne a bez větru. Návod, jak nahrávat bzučení včelstva tak, aby šly nahrávky z různých týdnů srovnat.
Aby šly nahrávky úlu porovnat, musí vznikat pokaždé stejně: telefon na stejném místě (5–10 cm od česna mikrofonem k úlu, nebo vždy na víku), 30–60 sekund, ve podobnou denní dobu – ideálně mezi 12. a 16. hodinou – bez větru, deště a mluvení. Jedna nahrávka sama o sobě mnoho neřekne; smysl dává až řada nahrávek téhož úlu, ve které je vidět, co je pro něj „obvyklé“.
Co vlastně nahráváš
Včelstvo není jeden tón, ale směs zvuků. Podle souhrnu v řecké studii o včelstvech bez matky (Kanelis a kol., 2023) leží většina zvuků v úlu zhruba mezi 100 a 1000 Hz, s nejvýraznějšími složkami kolem 300, 410 a 500 Hz. Kmitání křídel dělnic se podle American Bee Journal uvádí v rozmezí 190–250 Hz. Přehled italských autorů (Terenzi a kol., 2020) připomíná, že dělnice nevydávají zvuky nad zhruba 500 Hz, zatímco matky ano – proto jsou tóny podobné tútání vyšší než běžné bzučení.
| Zdroj | Přibližné pásmo | Co to znamená pro nahrávku |
|---|---|---|
| Bzučení včelstva | 100–1000 Hz | to hlavní, co chceš zachytit |
| Křídla dělnic | 190–250 Hz | silné hlavně u česna a při ventilaci |
| Tóny matek | kolem 400–500 Hz | krátké, úzké tóny, snadno je přebije hluk |
| Lidská řeč | stovky Hz | přímo v pásmu včel – nemluv během nahrávání |
| Vítr v mikrofonu | hlavně nízká pásma | zakryje část spektra, sekundy jsou k ničemu |
Návod krok za krokem
1. Vyber místo a drž se ho
- U česna: telefon položený 5–10 cm před česnem, mikrofonem (obvykle spodní hrana) k úlu. Neblokuj česno a nepokládej telefon tam, kde přistávají létavky.
- Na víku: telefon na víku nad středem úlu. Méně ruchu z česna, víc vnitřku úlu.
Rozhodni se pro jedno místo pro každý úl. Pokud jednou nahráváš u česna a podruhé na víku, srovnáváš dva různé mikrofony, ne dva stavy včelstva.
2. Vyber čas
Zvuk úlu se během dne mění podle letové aktivity a teploty. Nejjednodušší je nahrávat kolem poledne a odpoledne, kdy je provoz u česna ustálený, a vždy ve podobnou hodinu. Pozor na zimu: z dlouhodobých pozorování popsaných na portálu CORDIS vyplývá, že čím je chladněji, tím je zimující chomáč tišší, a když slunce úl ohřeje, hlasitost stoupne. Zimní nahrávky proto porovnávej jen s nahrávkami z podobné teploty.
3. Odstraň hluk
- Nemluv. Pokud musíš, mluv až po nahrávce.
- Postav se tak, abys telefon chránil před větrem, ale česno nechal volné. Pomůže i víko nebo kus kartonu jako závětří.
- Vyhni se chvílím, kdy kolem jede traktor nebo běží sekačka.
- Bluetooth sluchátka mívají vlastní mikrofon; nahrávej mikrofonem telefonu.
4. Nahrávej 30–60 sekund
Kratší nahrávky jsou citlivé na náhodu (jedna moucha u mikrofonu), delší zbytečně zvyšují šanci na poryv větru. Pro porovnání stačí 45 sekund.
5. Zapiš okolnosti
Datum, čas, teplotu, počasí, snůšku, co se ten den v úlu dělo (prohlídka, krmení, oddělek). Bez toho za měsíc nebudeš vědět, proč jedna nahrávka vybočuje.
6. Vyřaď nahrávky z nestandardních podmínek
Pokud nahrávka vznikla v silném větru, hned po prohlídce nebo v úplně jinou hodinu, nepočítej ji do „obvyklého“ stavu úlu. Jinak si postupně posuneš srovnávací základ.
Jak nahrávky porovnávat
Ucho dobře rozezná „klidné“ a „rozrušené“ bzučení, ale špatně si pamatuje, jak úl zněl před třemi týdny. Proto se vyplatí převést nahrávku na spektrum – graf, který ukazuje, kolik energie je v jednotlivých frekvencích. Porovnáváš pak hlavně:
- hlavní vrchol – na jaké frekvenci je bzučení nejsilnější a jestli se posunul;
- rozložení energie mezi nízká a vyšší pásma;
- krátké úzké tóny v oblasti kolem 300–550 Hz, které mohou připomínat tútání.
Přesně tak pracuje Apisona: spektrum 50–1000 Hz počítá přímo v telefonu, sekundy s větrem, řečí nebo motorem vynechá a teprve po třech podobných nahrávkách téhož úlu začne hodnotit „jako obvykle“ nebo „jinak než obvykle“. Nahrávku z nestandardních podmínek můžeš ze základu vyřadit.
Co nahrávka neřekne
Studie s mikrofony uvnitř úlu ukazují, že se zvuk včelstva mění například po ztrátě matky – v práci Kanelise a kolegů už hodinu po jejím odebrání. Telefon venku u česna ale slyší přes stěnu úlu a k tomu létavky a okolí. Je vhodný k tomu, abys poznal změnu oproti obvyklému stavu, ne k určení příčiny. „Jinak než obvykle“ může znamenat rojovou náladu, bezmatečnost, loupež, ale stejně tak silnou snůšku nebo chladnější den. Odpověď dá až prohlídka – jestli tam jsou vajíčka, otevřený plod a matečníky.
Kontrolní seznam
- Stejné místo pro každý úl (česno, nebo víko)
- 5–10 cm od česna, mikrofon k úlu
- Podobná hodina, ideálně 12–16 h
- Bez větru, deště, mluvení a motorů
- 30–60 sekund
- Zapsané okolnosti
- Nestandardní nahrávky vyřazené ze srovnání
Až budeš mít nahrávky pohromadě s prohlídkami, hodí se i při zářijovém hlášení – jak na něj, popisuje článek Hlášení počtu včelstev ČMSCH.
Nahrávka u česna, srovnání s dřívějšími nahrávkami téhož úlu a deník prohlídek na jedné časové ose.
Stáhnout v App StoruČasté otázky
Jak dlouho nahrávat?
Pro porovnání stačí 30–60 sekund. Delší nahrávka nepřinese víc, pokud se mezitím změní vítr nebo přiletí víc včel; důležitější je, aby každá nahrávka vznikla stejně.
Je lepší nahrávat u česna, nebo na víku?
Obojí funguje, ale nemíchej to. U česna je víc slyšet létavky a okolí, na víku víc vnitřek úlu. Vyber si jedno místo pro daný úl a drž se ho.
Proč mi vadí vítr, když včely bzučí výš?
Vítr v mikrofonu vytváří silný šum v nízkých pásmech a přebije přesně tu oblast stovek hertzů, kde bzučí včelstvo. Proto se sekundy s větrem z porovnání vynechávají.
Zdroje
- Sounds of the Hive – Part 1 — American Bee Journal (2015-09-01)
- Decoding the Behavior of a Queenless Colony Using Sound Signals (Kanelis a kol., 2023) — Biology (MDPI), Europe PMC (2023-10-31)
- On the Importance of the Sound Emitted by Honey Bee Hives (Terenzi a kol., 2020) — Veterinary Sciences (MDPI), Europe PMC (2020-10-31)
- Acoustic control in the process of wintering – new facts — CORDIS, Evropská komise