Apisona

Sršeň asijská v Česku 2026: kde se objevila a co má udělat včelař

Od Plzně 2023 přes Opavsko 2024 po pátrání na Mělnicku 2026. Jak sršeň asijskou poznat, kam ji hlásit (AOPK ČR) a co dělat, když krouží před úly.

Sršeň asijská (Vespa velutina) se v Česku zatím objevuje ojediněle: první potvrzený nález byl v Plzni v říjnu 2023, v roce 2024 následovalo hnízdo na Opavsku a v roce 2026 se po sršni pátralo na Mělnicku. Dosud se nálezy dařilo včas zachytit. Pro včelaře z toho plyne jednoduchý úkol: znát ji, sledovat úly a každé podezření hlásit AOPK ČR – přes aplikaci Nálezové zpravodajství nebo na invaznidruhy@nature.cz.

Přehled nálezů v Česku

Kdy Kde Co se stalo
říjen 2023 Plzeň – Skvrňany první potvrzený výskyt; šest sršní na kvetoucím pámelníku, hnízdo pak nalezeno v koruně akátu a zlikvidováno HZS
po roce 2023 Rudná u Prahy, Hrádek u Rokycan jednotlivé sršně, zřejmě zavlečené kamionem z Francie nebo Španělska; hnízdo nenalezeno
léto 2024 Opavsko první nález na Moravě a ve Slezsku; malé hnízdo asi 25 cm v jalovci 1,5 m nad zemí, zlikvidováno
2026 Mělnicko aktivní pátrání po hnízdě za účasti odborníků a HZS

První nález popsala ČT24 6. října 2023: výskyt potvrdila AOPK ČR a upozornila, že jedinci z nenalezeného hnízda mohou přezimovat a na jaře založit nová hnízda. Opavský případ z léta 2024 popsala ČTK: místní si všimli neobvyklého hmyzu na spadaných hruškách, pracovníci agentury sršně odchytili, nakrmili a podle směru letu dohledali hnízdo. Tomáš Görner z AOPK tehdy ocenil, že stejně jako v předchozích případech pomohla všímavost místních lidí. O pátrání na Mělnicku informoval web České stavby 1. září 2026.

Proč je to vážné: pohled do zemí, kde se už usadila

Ve Francii, kam byl druh zavlečen z Asie zhruba před dvaceti lety, je dnes podle francouzského ministerstva přítomen ve všech departementech kontinentu. Stát proto v září 2026 přijal národní plán, který už nepočítá s úplnou eradikací, ale s omezováním škod. V Itálii se podle sítě Stopvelutina počet regionů s alespoň jedním záznamem zvýšil v listopadu 2026 na deset. V Rakousku byl první nález v dubnu 2024 v Salcburku.

Česko je tedy zatím v jiné fázi: jednotlivá hnízda lze ještě najít a odstranit dřív, než z nich vyletí nové královny.

Jak sršeň asijskou poznat

Podle shrnutí na webu České stavby:

Znak Sršeň asijská Sršeň obecná
Nohy černé se žlutými konci celé hnědočervené až tmavé
Hruď tmavá, téměř černá hnědočervená s černou kresbou
Zadeček převážně černý, oranžový pruh na 4. článku převážně žlutý s černými pruhy
Velikost dělnice asi 20–25 mm, královna do 30 mm dělnice asi 25–35 mm, královna do 40 mm
Chování visí ve vzduchu před česnem a loví přilétající včely loví spíš jednotlivě, ne „hlídkováním“ před úlem
Hnízdo na jaře nízko, v létě a na podzim vysoko v korunách (10–15 m), boční vletový otvor dutiny, půdy, ptačí budky

Tip na podzim: v září a říjnu se podívej na kvetoucí břečťan v okolí včelína, sršně ho hojně navštěvují.

Co dělat, když ji uvidíš

  1. Vyfoť nebo natoč jedince či hnízdo z bezpečné vzdálenosti. Detail nohou a zadečku usnadní ověření.
  2. Sleduj směr letu. Sršeň odlétající od úlu nebo od břečťanu míří k hnízdu; pomůže to při dohledání.
  3. Nahlas nález AOPK ČR přes aplikaci Nálezové zpravodajství (portal23.nature.cz/nd/) nebo e-mailem invaznidruhy@nature.cz.
  4. Nezasahuj do hnízda. Likvidaci zajišťují specializované jednotky HZS ve spolupráci s AOPK.

Jak poznat útok na včelstvo

Francouzští výzkumníci (Requier a kol., Journal of Pest Science 2019) popsali takzvanou „paralýzu létání“: když u česen loví sršně, létavky se nevracejí a včelstva přestávají vylétat. Modelové simulace ukázaly, že právě tahle reakce výrazně snižuje šanci včelstva přežít zimu. Varovnými znaky jsou:

  • jedna nebo více sršní vznášejících se před česnem a opakovaně se vracejících;
  • shluk včel u česna, které nevylétají, přestože je vhodné počasí;
  • náhlý pokles donášky pylu.

Změnu chování u česna často dřív uslyšíš a uvidíš, než ji poznáš uvnitř úlu. Pravidelné krátké nahrávky u česna, například v Apisoně, ti ukážou, jestli úl zní jinak než obvykle – samotnou sršeň ale nahrávka neurčí, k tomu potřebuješ oči a fotku. Jak nahrávat tak, aby se nahrávky daly srovnávat, popisuje návod k nahrávání úlu telefonem.

Co může včelař udělat preventivně

  • Znát rozdíl mezi sršní asijskou a obecnou – sršeň obecná je chráněný a užitečný druh, nezaměňovat.
  • Kontrolovat okolí včelína v létě a na podzim, hlavně kvetoucí rostliny.
  • Neplést si jednotlivce s usazenou populací. V Česku jde zatím o jednotlivé nálezy; nepoužívej neselektivní pasti, které by chytaly i jiný hmyz.
  • Mít aktuální evidenci stanovišť – při zásahu i při dalších veterinárních opatřeních se počítá s údaji z hlášení ČMSCH; viz hlášení počtu včelstev.
Apisona

Nahrávka u česna, srovnání s dřívějšími nahrávkami téhož úlu a deník prohlídek na jedné časové ose.

Stáhnout v App Storu

Časté otázky

Kam nahlásit sršeň asijskou?

Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR – přes aplikaci Nálezové zpravodajství na portal23.nature.cz/nd/ nebo e-mailem na invaznidruhy@nature.cz. Přilož fotografii nebo video a popis místa.

Jak poznám sršeň asijskou od naší sršně obecné?

Sršeň asijská je o něco menší a tmavá: černá hruď, převážně černý zadeček s oranžovým pruhem na čtvrtém článku a nohy se žlutými konci. Sršeň obecná má hnědočervenou hruď a převážně žlutý zadeček s černými pruhy.

Mám hnízdo zlikvidovat sám?

Ne. Hnízda likvidují specializované jednotky HZS ve spolupráci s AOPK ČR. Neodborný zásah může rozptýlit sršně a nález zkomplikovat.

Zdroje

  1. Invazní sršeň asijskou odborníci poprvé zaznamenali v Česku — ČT24 (2023-10-06)
  2. Sršeň asijská se vyskytla na Opavsku, jde o první nález ve Slezsku a na Moravě — ČTK / České noviny (2024-08-06)
  3. Hrozba pro české včely: sršeň asijská na Mělnicku a jak ji včas rozpoznat — České stavby (2026-09-01)
  4. Predation of the invasive Asian hornet affects foraging activity and survival probability of honey bees in Western Europe (Requier a kol.) — Journal of Pest Science / University of St Andrews (2019-03)
  5. Stopvelutina – novinky o šíření v Itálii a Evropě — Stopvelutina (2026-11)
  6. Lutte contre le frelon à pattes jaunes : adoption du plan national — Ministère de la Transition écologique (Francie) (2026-09-16)

Další články